V posledních letech vzniklo množství publikací, přehledových článků a metaanalýz, které se zaměřují na problematiku elektronické cigarety škodlivost. Tento text si klade za cíl shrnout hlavní poznatky, vysvětlit mechanismy možného poškození, srovnat rizika s klasickým kouřením a nabídnout přehled doporučení lékařů, zdravotnických společností a odborníků v oblasti veřejného zdraví. Text je určen pro širší veřejnost i pro zájemce o hloubější porozumění bez nutnosti číst původní vědecké studie.
Elektronická cigareta funguje na principu zahřívání náplně obsahujícího propylenglykol, glycerol, aromata a často i nikotin. Při zahřívání vzniká aerosol, jehož složení závisí na složení kapaliny, teplotě součástí a konstrukci zařízení. Mezi sledované toxické složky patří: formaldehyd a acrolein (produkty rozkladu glykolů), těžké kovy uvolňované z topného elementu (např. nikl, chrom, olovo), ultrajemné částice, reaktivní kyslíkové druhy a další organické sloučeniny. Některé studie navíc dokumentují přítomnost tzv. aldehydů a nitrosaminů, které jsou známé jako karcinogenní nebo genotoxické látky.
Krátkodobé (akutní) účinky inhalace aerosolu mohou zahrnovat podráždění dýchacích cest, kašel, dušnost u citlivých jedinců, přechodné zvýšení srdeční frekvence a krevního tlaku v důsledku nikotinu. Dlouhodobé (chronické) následky jsou zatím méně jisté: probíhá několik kohortových studií, avšak plné posouzení rizika rozvoje chronických onemocnění (chronická obstrukční plicní nemoc, ischemická choroba srdeční, rakovina plic) vyžaduje data z delších časových horizontů. Přesto existuje rostoucí důkaz, že dlouhodobé inhalování aerosolů není bez rizika a může přispívat k chronickému zánětu dýchacích cest a změnám kardiovaskulárního endotelového funkce.
Velké obavy vyvolává stále častější užívání elektronické cigarety škodlivost mezi adolescenty. Nikotin má prokazatelně negativní vliv na vývoj mozku v dospívání, ovlivňuje synaptické spoje a může zvyšovat riziko závislosti na jiných látkách. U těhotných žen představuje nikotin riziko pro plod, včetně nízké porodní hmotnosti a možných neurovývojových poruch. Proto lékařské společnosti doporučují těhotným ženám vyvarovat se užívání jak klasických, tak elektronických cigaret.
V mnoha studiích se diskutuje role e-cigaret jako nástroje redukce rizika („harm reduction“) ve srovnání s pokračujícím kouřením tabákových výrobků. Některé klinické zkoušky ukázaly, že pro dospělé kuřáky, kteří zcela přejdou na e-cigarety, může dojít ke snížení expozice vybraným karcinogenům. Nicméně rozdíl mezi méně škodlivým a bezpečným: méně škodlivé neznamená „neškodné“. Navíc u mnohých uživatelů dochází k dualnímu užívání (současné používání e-cigaret a běžných cigaret), což snižuje potencionální přínos redukce rizika.
Systematické přehledy shromáždily výsledky studií hodnotících respirační symptomy, funkci plic, kardiovaskulární biomarkery a expozici toxickým látkám. Mezi klíčové závěry patří: existuje důkaz o krátkodobých hemodynamických a zánětlivých změnách po inhalaci aerosolu; některé studie dokumentují zhoršení plicní funkce u tradičních uživatelů e-cigaret s dlouhodobým užíváním; laboratorní testy ukazují cytotoxické a prozánětlivé účinky na plicní buňky in vitro. Nicméně heterogenita studií (různé zařízení, různé náplně, rozdílné délky sledování) komplikuje jednoznačné kvantifikování rizik.
Hlavní hypotézy mechanistických účinků obsahují: oxidační stres vyvolaný aerosolem, přímé toxické působení rozkladných produktů na epitel dýchacích cest, zánětlivé odpovědi vedoucí k remodulaci plicní tkáně, a systémové účinky na endotel a krevní destičky, které mohou zvýšit riziko trombózy a aterosklerózy. Dále není opomenuto riziko alergických reakcí na aromata a přísady, které mohou vyvolat astmatické nebo hypersenzitivní reakce u citlivých jedinců.
Lékařské organizace se zásadně přiklání k opatrnému postoji: obecně se doporučuje nepodporovat nové uživatele k začátku užívání e-cigaret, zejména mladistvé a těhotné. Pro dospělé silné kuřáky, kteří bez úspěchu zkoušejí dostupné metody ukončení kouření, může být přechod na e-cigarety diskutován jako méně riziková alternativa, ale s cílem co nejdřívějšího úplného odvyknutí nikotinu. Zvláštní důraz lékaři kladou na potřebu kontrolovaných programů odvykání, sledování zdravotního stavu a informování o možných rizicích.
Různé země volily odlišné regulační přístupy: zákaz aromat pro mládež, omezení reklamních kampaní, regulace složení náplní a bezpečnostních norem pro baterie a topné elementy. Dlouhodobým cílem je minimalizovat zahájení užívání u mladých osob, udržet možnosti redukce škod pro dospělé kuřáky a zároveň shromažďovat kvalitní data pro hodnocení dlouhodobých účinků.
Přestože je dnes dostupné značné množství dat, zůstávají klíčové otázky nevyřešené: dlouhodobé účinky po 10–20 letech užívání; interakce mezi různými chemickými složkami aerosolů; vliv opakované a kombinované expozice na chronická onemocnění; a také behaviorální dopady dostupnosti e-cigaret na prevalenci kouření v populaci. Proto odborníci volají po kvalitních prospektivních kohortách, randomizovaných studiích zaměřených na odvykání a o standardizaci testovacích protokolů pro analytiku aerosolů.
„Přístup k e-cigaretám vyžaduje vyvážení mezi možností snížení rizika pro dospělé kuřáky a ochranou mladých před zahájením užívání.“ — shrnutí doporučení více odborných skupin
Nové studie potvrzují, že elektronické cigarety škodlivost není nulová: aerosoly obsahují řadu biologicky aktivních látek, které mohou mít nežádoucí účinky na dýchací systém, srdce a cévy i na vývoj mozku u mladistvých. Nicméně při srovnání s hořením tabáku může pro některé dospělé kuřáky přechod na e-cigarety snížit expozici některým karcinogenům. Lékaři proto doporučují individuální přístup: priorita je úplné odvyknutí nikotinu, u neúspěšných pokusů může být e-cigareta diskutována jako dočasný nástroj v rámci řízeného odvykacího programu.
Pokud hledáte víc informací online o elektronické cigarety škodlivost, hledejte původní systematické přehledy, stanoviska odborných společností (např. společnosti pro plicní medicínu, kardiologické společnosti) a doporučení veřejného zdraví. Dbejte na datum publikace — obor je dynamický a nové důkazy přicházejí pravidelně.
Odpověď: Pro dospělého, který plně přejde z kouření na používání e-cigaret, může existovat snížení expozice některým známým karcinogenům, avšak to neznamená, že je stoprocentně bezpečná. Z dlouhodobého hlediska rizika stále nejsou plně známá.
Odpověď: Některé studie ukazují, že e-cigarety mohou pomoci některým dospělým kuřákům přestat kouřit, zejména když jsou používány společně s behaviorální podporou. Cílem by však mělo být úplné vysazení nikotinu.
Odpověď: Ne nutně. Mnoho aromat není testováno pro inhalaci a některá mohou vyvolávat toxické nebo alergické reakce. U mladých osob aromatizované náplně také zvyšují atraktivitu produktů.
